Cassidy's Story - 4. díl - Kdesi v podzemí

18. května 2011 v 21:59 | (Nam)Eless |  Cassidy's Story




Konec minulého dílu:
Vedle mě se objevila žena, ani jsem ji neviděla. Jediné, co jsem postřehla, byla její ruka, která mě praštila do obličeje, takovou silou, že jsem v mdlobách spadla na zem.
A na podlaze jsem nebyla jediná…

4. díl - Kdesi v podzemí:

"Tomu říkám úlovek!" zaradoval se upíří muž.
"Ano, navečeřeli jsme a zároveň jsme chytili dáreček…" přikývla upírka.
Byla mi zima. Cítila jsem podivný vlhký zápach. Pohla jsem se a málem jsem spadla z kupy slámy, na které jsem zkroucená ležela.
Kde to jen jsem?' pomyslela jsem si. Pomalu jsem si začínala vzpomínat na události z obchodu. Když jsem si uvědomila, co se mi stalo, vyskočila jsem na nohy.
Jenže to jsem neměla dělat… Jakmile jsem se postavila, naskytl se mi pohled na celou místnost. Byla osvětlená pouze jednou pochodní. Byla jsem vyděšená, víc než kdykoliv jindy. Když jsem sjela pohledem na zem a uviděla jsem kostru člověka, hystericky jsem začala křičet a poskakovat. Chtěla jsem odtud pryč, ale nikde nebyl východ! Všechny stěny byly kamenné, bez možnosti se třeba prokopat ven.
Začala jsem natahovat k pláči. V zoufalosti jsem se svezla na zem a složila hlavu na kolena. Uvědomila jsem si, že mi někdo sebral svetr i bundu, byla mi děsná zima. Třela jsem ruce o sebe, abych se alespoň trošku zahřála.
Najednou z ničeho nic, jsem uslyšela příšerný zvuk. Jako když se sypou kameny. 'Zemětřesení!' napadlo mě. Teď mě to zasype a bude se mnou konec.
Ale nic na mě nepadalo, zato stěna napravo ode mě se pohnula.
Zeď se pootáčela do strany a já uviděla mladého muže, který s vypětím sil sunul zeď. Bála jsem se pohnout, nechtěla jsem, aby mi ublížil. Tak jsem zůstala ve stejné pozici a nenápadně jsem ho sledovala. Když stěnu dostatečně otevřel, vešel dovnitř.
"Je to tu stejně hnusný, jako vedle," řekl, "ti upíři prostě nemají vkus."
Zasmál se svému "vtipu" a přistoupil o pár kroků ke mně. Stěna za ním se sama zavřela.
"Ale né," zasténal, "to budu muset znovu otvírat…"
"No tak, holka, vstávej!" pronesl ke mně. Poslechla jsem. Bála jsem se ho, sice vypadal mírumilovně, ale ani ti, co mě uhodili, nevypadali zle. Rychle jsem splnila, co řekl, a vstala jsem.
"Prosím, neubližuj mi," pípla jsem.
"Nechci ti ublížit," odpověděl zmateně.
"Nepoznáš člověka od upíra?" Ptal se.
"Hele nevím, o co ti jde, žádní…"
"Žádní upíři neexistují, to jsi chtěla říct? A jak ses tedy octla tady? No, kdo tě sem přivedl, co? Upíři přece!" přesvědčoval mě a já na něj jen tupě zírala.
"Hele, jsem Mike, kdybys to chtěla vědět, a teď odsud vypadneme, než si někdo všimne, že jsem pryč."
Otočil se k "otvírací" zdi a mě si už dále nevšímal.
"Takže ty mě chceš dostat ven?" zeptala jsem se Mika, který se zrovna opřel o zeď a snažil se s ní pohnout, nohy mu podkluzovaly.
"Jo, když už utíkám, tak můžu s sebou vzít další vězně, ne?"
"No tak děkuji, hele, nemám ti nějak pomoct?" nabídla jsem mu.
"Né, dobrý, za chvilku to bude," procedil mezi zatnutými zuby a stěna se pomalu posunovala.
Když byla díra mezi stěnami velká dost na to, abychom prolezli, řekl Mike:
"Smiř se s tím, že svět není takový, jaký ho znáš a žijí tu i příšery. Teď budeme utíkat, připrav se. Až řeknu, tak jdeme."
Vylezl z mého "vězení" a rozhlédl se.
"Dobře, velím útěk!" řekl s úsměvem.
Prolezla jsem za ním. On už pádil ke schodům, kde trochu zpomalil a počkal na mě. Společně jsme potom vyběhli nahoru…
• Co vy na to? Líbilo? Doufám, že ano.
• Co si myslíte o Mikeovi? Opravdu chce Cassidy pomoct nebo jí lže? Zkuste si tipnout, jestli máte pravdu se dozvíte v příštích dílech ;)
» Tu "kobku" jsem netvořila sama, je to stažený pozemek, odkaz na něj dám v příštím díle, teď by moc prozradil :)

Každého názoru si cením, pokud se vám příběh nelíbí, napište alespoň proč, díky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 JK JK | Web | 21. května 2011 v 14:29 | Reagovat

Máš to pěkně udělané... Ty máš sims 3 ?

2 Lowiska Lowiska | Web | 22. května 2011 v 2:04 | Reagovat

Tý jo, tak tohle se mi vážně dost líbí! Jakmile je někde námět o upírech, tajemnu a  napětí, tak automaticky, že :-D Přečetla jsem si to celé a musím říct, že se ti to daří a taky tě to baví, což se cení o to víc. Stoprocentně budu vyhlíížet další díl :-)

3 Miracle Miracle | Web | 24. května 2011 v 9:15 | Reagovat

1)Moc se mi to líbilo. Upíři, tajemno, mystika to je moje.
2) Já bych řekla, že ji chce pomoct. Přeci je, kdo by chtěl skončit jako svačina, snídaně, oběd či večeře, že? Ale možná ji také bere jako rezervu. Chytnou ho, tak jim předhodí ji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama