Cassidy's Story - 3. díl -Stan

13. května 2011 v 21:09 | (Nam)Eless |  Cassidy's Story




Konec minulého dílu:
Pila jsem a tančila, dokud jsem neusnula na pohovce.
3. díl - Stan:
Zdál se mi dost zmatený sen: Byla jsem s mamkou a s mým taťkou. Vypadal tak, jako jsem ho znávala z fotografií. Pak ale přišel Paul a táta zmizel. S mamkou jsme utekly, ale Paul nás chytil… Poté jsem se vzbudila.

Posadila jsem se a snažila jsem se rozpoznat, kde to jsem. Bolela mě hlava a kolem byla tma. Postupně si mé oči přivykly šeru a já rozpoznala bar. V místnosti bylo ticho a nikde nikdo. Bylo mi divné, že mě tu nechali spát. Co kdybych byla zloděj a něco ukradla?
Promnula jsem si oči a zvedla se. Nechtěla jsem tam čekat, až někdo přijde, třeba by mi vynadal.

Proto jsem se rozeběhla k výtahu a vyjela jsem nahoru. V mezipatře jsem se oblékla a vyrazila jsem ven. Muselo být ještě brzo, protože se teprve rozednívalo. Ulice byly prázdné.

Zamířila jsem na nejbližší stanici metra. Jela jsem načerno, abych ušetřila. Celou cestu jsem se klepala nervozitou, co když přijde revizor.
V cílové stanici se mi ulevilo a vyšla jsem opět na čerstvý vzduch. Byla jsem už na kraji města, podél silnice jsem došla až do kempu - jedno z míst, o kterém jsem doma přemýšlela, když jsem brala stan.

Uprostřed kempu dohoříval oheň. Přistoupila jsem k němu a ohřívala jsem se.
Po několika minutách se otevřely dveře jednoho karavanu a vyšla ven dívka. Jakmile mě uviděla, usmála se a přešla ke mně.

"Ahoj," pozdravila.
"Ahoj," odpověděla jsem jí.
"Jmenuji se Penny a tak nějak to tu vedu, vlastní to můj otec, ale ten tu nebývá, takže…" promluvila, tak rychle, že jsem sotva stačila pochytit obsah jejích slov.
"Já jsem Cass…, ehm Claire, mohla bych tu někdo stanovat?" zeptala jsem se a pro jistotu jsem se představila pod falešným jménem.
"Jasně, zaplatit můžeš až při odjezdu, když ti to tak bude vyhovovat. Jestli chceš, můžeš u mě v karavanu použít koupelnu."
"To by bylo skvělé, díky."
"Nemáš zač."
Na to mi ukázala odemčené dveře od karavanu a někam odešla. Bylo mi divné, že byla tak přehnaně ochotná, já jen doufala, že si někde přivydělám, aby jí pak mohla zaplatit.

Musela jsem vypadat strašně, když mi řekla, jestli nechci použít koupelnu. A tak jsem vešla do karavanu, na který ukázala. Dveře byly opravdu odemčené. Svlékla jsem bundu a z tašky jsem vyndala hřeben a nůžky. Postavila jsem se k zrcadlu a konečně jsem si upravila své nově nabarvené vlasy. Byl to opravdu nezvyk, mít tmavé vlasy, ale přece jenom se mi to líbilo. Byla jsem jako někdo jiný - k nerozpoznání.

Z karavanu vystoupila jiná dívka, než do něj vešla. Cítila jsem se jiná. A možná jsem si teprve teď uvědomila, že jsem bezdomovec.
Rozbalila jsem stan - tedy látku a spoustu tyček. Stan se z toho měl postavit.

Jako malá jsem stanovat jezdila, ale nikdy jsem stan nestavěla. Dalo mi to zabrat, ale nakonec to i jako stan vypadalo. Obávala jsem se, aby mi to nespadlo na hlavu, nezbývalo nic jiného než doufat, že nebude žádná vichřice.
Narovnala jsem do stanu svých pár věcí a vlezla jsem dovnitř. Lehla jsem si a během chvilky jsem usnula. Přece jen jsem měla dlouhý den, plus ten alkohol…

Tentokrát jsem měla klidné spaní. Žádné noční můry, vůbec žádné sny. Vzbudila jsem se až, když se na obloze začaly objevovat první hvězdy. Ještě chvíli jsem jen tak relaxovala a přemýšlela, co dál. Potřebovala jsem plán alespoň na pár minut, prostě něco, abych se zabavila.
Rozhodla jsem se zajít do nejbližšího města odtud, bylo to jen kousek od města, kde jsem bydlela s Paulem. Měla jsem větší hlad než strach ze setkání s Paulem.

Asi po hodině chůze jsem dorazila do města. Procházela jsem ulicemi. Z barů a hospod se ozývaly hlasité výkřiky a hudba. Na ulicích bylo jen málo lidí. Ale přesto…

… jsem potkala Paula. Teda spíše jsem ho jen zahlédla. Mohla bych říct, že jsem se v klidu otočila a odkráčela, ale to bych lhala. Srdce mi bušilo jako o závod a já zpanikařila. Rozhlédla jsem se a vběhla jsem do prvních dveří, které jsem uviděla. Zabouchla jsem je za sebou - no byla jsem děsně nenápadná. Octla jsem se v jakémsi obchodě, který byl nejspíš zavřený, bylo zhasnuto a nikdo tam nebyl.

Přistoupila jsem k oknu s výhledem na ulici a viděla jsem procházejícího Paula. Motal se - určitě byl opilý. Až teď jsem si začala uvědomovat, že vzhledem ke tmě a mé nové barvě vlasů, mě určitě nepoznal.
Otočila jsem se, slyšela jsem z vedlejší místnosti hlas. Nerozeznávala jsem slova.
Chtěla jsem vyjít ven, ale dveře nešly otevřít, nejspíš mě tu zamkli.
"Dobrý den!" zavolala jsem.

Přistoupila jsem k nějakému vystavenému oblečení a dělala jsem, že si ho prohlížím.
"Dobrý den," pozdravil muž, který se zrovna objevil u pultu.
"Moc se omlouvám, že jsem sem vlezla, vy už máte asi zavřeno, že? Mohl byste mi prosím odemknout dveře?" zeptala jsem se a pomalým krokem jsem přešla k němu.
"Ne to bych nemohl," odpověděl se zlým výrazem ve tváři.

Vedle mě se objevila žena, ani jsem ji neviděla. Jediné, co jsem postřehla, byla její ruka, která mě praštila do obličeje, takovou silou, že jsem v mdlobách spadla na zem.

A na podlaze jsem nebyla jediná…


• Nejvíc se mi líbí fotka, kde se Cassidy ohřívá u ohně - se musím pochválit, ta se moc povedla :)
• Velké díky autorce/autorovi tohoto downloadu (Camp).
• Co říkáte na díl? Můžete se pokusit hádat, co se stane dál...? Něco už mám nafocené, ale každý nápad uvítám :)
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ~Hattie~ ~Hattie~ | E-mail | Web | 13. května 2011 v 21:32 | Reagovat

Jůů. To se mi moc líbilo. Musím pochválit, moc hezké. Přečtu si i zbytek. Jsem ráda, že jsi mi napsala na blog, alespoň jsem poznala tvůj. Musím říct, že i design je vydařený. Příjemné tóny do modra. Dobře se čte text, super. To se mi líbí. A také musím říct, že jsi krásně ořezala simku na úvodním obrázku. :-)Tvůj blog se mi líbí. Cítím tu takovou hezkou, optimistickou náladu. Pěkné. :-)

2 Jahôdka<3 Jahôdka<3 | Web | 14. května 2011 v 15:05 | Reagovat

chceš tú mesačnú reklamu za anketku na mojom blogu či nie ? :)

3 DomiQe DomiQe | Web | 14. května 2011 v 16:05 | Reagovat

Můj bože! - rozhodně se ti to moc povedlo! Budu číst! - akorát mě mrzí že sem chtěl ten camp použít jako kulisu do seriálu.. a teď si myslim že si budeš myslet že ti beru nápady, no nic najdu jinou kulisu! :)

4 Limej Limej | Web | 15. května 2011 v 13:35 | Reagovat

Tak to bolo uzasne :) Si jedna z mala, co ja pokladam za naozajstnych tovrcov komixov. Ty medzi nich urcite od tejto casti patris. Naozaj skvela poraca, text, fotky proste cele. Naozaj obdivujem tie kulisy, kompoziciu..neviem co viac pochvalit :-D

5 Violet Violet | E-mail | Web | 17. května 2011 v 18:20 | Reagovat

Skvělý díl. Ten obrázek u ohně je vážně úžasný, nemůžu se na něj vynadívat! Strašně ti ho závidím. :D
A co bude příště nevím, ale možná z ní bude upír.
P.S. Moc se mi líbí úvodní obrázek komixu. ;-)

6 (Nam)Eless (Nam)Eless | Web | 17. května 2011 v 19:24 | Reagovat

[1]:[3]:[5]:[4]: Moc děkuji za chválu :-) To si musím pospíšit s dalším dílem, to chválení se moc dobře čte :-D
Jsem opravdu ráda, že se vám "komix" líbí.

7 Miracle Miracle | Web | 24. května 2011 v 9:12 | Reagovat

Nelituju toho, že jsem to začala číst! Je to prostě mazec. JSem napnutá, jak kšandy. Hned se vrhám na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama